Okamžité platby v eurech povinné od roku 2025? Měli bychom se začít připravovat, říká odborník z Crede Experto
Okamžité platby v eurech (SCT Inst) představují novou éru v oblasti plateb. Spotřebitelé totiž očekávají stále jednodušší a rychlejší služby, které budou dostupné 24/7. Schéma SCT Inst umožňuje celoevropské transakce za méně než deset sekund, a to po všechny kalendářní dny v roce.
Bude schéma povinné a jak se na to začít připravovat? Na tyto a další otázky odpoví Jiří Sandanus, managing director společnosti Crede Experto, která od roku 2021 působí jako dceřiná společnost ARBES Technologies a.s.
Co jsou to instantní platby v eurech a jak fungují?
Institut okamžitých plateb není novinkou, už zde existuje mnoho let. Nový byl však záměr evropských orgánů zavést tento instrument do SEPA zóny. Tak vzniklo schéma SCT Inst, které umožňuje celoevropské kreditní převody s prostředky zpřístupněnými na účtu příjemce za méně než deset sekund, přičemž aktuální hotovostní hranice pro jeden převod je 100 000 eur. Na straně plátce a příjemce navíc nemusí být striktně účet v měně euro, ačkoli je schéma SEPA určené pouze pro tuto měnu a mezibankovní tok je vždy v eurech.
Jaký byl důvod k jejich zavedení?
Primárně šlo o omezení hotovostních plateb. Druhý deklarovaný cíl však směřoval ke kartovým společnostem, které ovládají trh okamžitých bezhotovostních plateb a účtují si za ně signifikantní poplatky. K úspěšné finalizaci ekvivalentu karetní platby však chyběl poslední dílek, který byl představen zrovna nedávno – schéma SEPA Request-to-Pay. S jeho pomocí může platbu iniciovat i její příjemce, nikoliv pouze plátce, jak tomu bylo doposud. To konečně představuje ekvivalent k platbě kartou.
Jaké je využití tohoto instrumentu v Evropské unii?
Využití okamžitých plateb zatím asi není tak velké, jak by si regulátor a zákonodárci přáli. Když se podíváme na stránky European Payment Counsil, je vidět, že v současné době tvoří okamžité platby necelých 16 procent z celkového počtu bezhotovostních plateb prováděných v eurech, což je vcelku malé procento.
V jakých případech představují okamžité platby v eurech výhodu?
Okamžité platby mají velký potenciál nejen v retailovém, ale i v komerčním a korporátním využití. Existuje spousta distribučních velkoobchodů, které rozváží zboží s tím, že za něj platí přímo dopravci. To se dá institutem okamžité platby jednoduše nahradit. Jiným příkladem je import, dodavatelský řetězec nebo e-commerce, kde lze podobným způsobem zboží uhradit bez použití hotovosti.
Jak je na tom Česká republika? Kolik poskytovatelů platebních služeb se do tohoto schématu již zapojilo?
Česká republika je na tom zatím bídně. Podle statistik máme dva poskytovatele platebních služeb, kteří tuto službu svým zákazníkům nabízejí – Oberbank a J&T Banka. Samozřejmě je to ovlivněno tím, že je naší hlavní měnou česká koruna. A okamžité platby v koruně jsou k dispozici prostřednictvím ČNB. Vliv na to ovšem má i nízká penetrace této služby v eurozóně.
Jaký je odhadovaný vývoj této služby?
V rámci Evropské unie se dá očekávat velmi podobný vývoj, jako který jsme viděli u zavádění SEPA plateb. Ze začátku to nebyla žádná sláva, ale ve chvíli, kdy se nastavily podobné parametry, jaké mají dnes okamžité platby v eurech, stalo se schéma pro všechny povinným. Momentálně se tak očekává rozhodnutí, že bude schéma SCT Inst pro země platící eurem povinné od roku 2025.
V čem tak nyní spočívá největší výzva pro poskytovatele platebních služeb?
Největší výzvou je čas. Máme za sebou několik projektů, kde se okamžité platby v eurech podařilo úspěšně implementovat. Trvaly ale jeden až dva roky. Pokud má být schéma povinné od roku 2025, už je možná pět minut po dvanácté. Vytvořit v současných bankovních core systémech takovéto schéma není triviální úkol. Je k tomu potřeba vytvořit příslušnou komunikační infrastrukturu. Z pohledu potřebného času a konečného termínu bude proto nutné hledat řešení dostupná v řádu několika měsíců, nebo maximálně jednoho roku.
Zdroj: Bankovnictví 11/2023